Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi. 
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Vrána miluje slepice (Lenka Prokešová)
 
7.12.
Micánkovo poranění / Micánkova rekonvalescence (Gabriela Mühlbachová)
6.12.
Jeruzalémské kočky V. - dobrá zpráva (Lumír O.Hanuš, Israel)
Archiv kočičí rubriky
Dumka 1998 a 1999


Micánkovo poranění

Již dlouho mě nic neponouklo tak silně, abych napsala do Dumky, jako nehoda kocourka Šimona, o které napsala paní Kubová. Naposledy jsem poslala míry našich kočiček - Micinky a Micánka, které se objevily myslím ve třetím díle všech měření a vah.

Ne, že bych pravidelně Dumku nečetla, ale vždy se mi zdálo, že mám spoustu jiných důležitějších věcí na práci, než psát zrovna o našich kočičkách, a tak jsem příspěvky stále odkládala a odkládala až budu mít čas ??
To, co se stalo Micánkovi, bych ale nikomu nepřála, a v této chvíli to asi nejlépe pochopí paní Kubová. Naše kočičky si od jara o podzimu užívají svobody na venkově, v zimě jsou pak (zpočátku nesmírně otrávené) v Praze. Co se Micánkovi přesně stalo, se již nikdy nedozvíme, já to znám také jen z vyprávění, protože pracuji v Praze a za rodiči jezdím na sobotu a neděli.
Micinka čekající (7 kB)
Odněkud přišel s poraněním na stehně pravé zadní tlapky, které na první pohled ani nevypadalo, že by bylo příliš závažné. Prostě to byla menší ranka a všichni si mysleli, že se někde popral. Zpočátku to zřejmě vypadalo celkem nevinně, i když po několika dnech se zdálo, že má teplotu a začal hůře žrát.
Když jsem ale telefonovala s rodiči, řekli mi, že se zranil, ale že z rány, která se nezdála příliš veliká, již něco vyteklo, že se vše pročistilo a že se kocourkovi ulevilo a žral lépe. To byl pátek. Moc se mi to nelíbilo, a doporučila jsem jim, aby i přes to vyhledali místního veterináře...
Druhý den ale události dostaly spád. Ještě si kocourek přál jít na půdu, kde velmi rád odpočívá a denně se důrazně dožaduje, abychom ho tam pustili. Rodiče nakonec domluvili návštěvu veterináře na sobotu večer, kdy měl být Micánek po náležitém vyhladovění operován.
Nastala krize. Micánkovi již bylo tak zle, že na té půdě zalezl do nejvzdálenějšího kouta a na zavolání nereagoval, i když byl čas k jídlu. Otec se pak plazil po celé půdě, aby ho našel, nakonec ho objevil a podařilo se mu kocoura vyšťárat ven, to se otec ocitl v pozici, kdy se již pomalu nemohl pohnout ani dopředu ani zpátky.
Micánka dopravili k veterináři, tam dostal narkózu a přestal dýchat nastaly oživovací masáže, které trvaly celých 30 minut, než se kocour opět chytil. Micánek již předtím jednou měl narkózu při kastraci bez problémů, tentokrát byl již pravděpodobně příliš zesláblý, svou roli asi sehrála i otrava krve, kterou již určitě měl.
Místní veterinář před operací přinejmenším kočkám srst neholí, ale vytrhává, alespoň u nás to tak bylo. Nevím, jaký to má smysl, tentokrát ale když zabral za srst v postiženém místě, vše se provalilo a na operační stůl i na podlahu vytekla hromada hnisu a krve, otec později říkal, že to mohlo být asi 100 ml, což jsou asi dva velké panáky alkoholu.
Nedivím se, že Micánkovi bylo tak strašně zle, když měl tohle v sobě, zvláště pokud si množství hnisu vztáhnu k jeho velikosti. Muselo se to kumulovat celou dobu od jeho zranění a toxické látky z toho vzniklé, mu zaplavovaly organismus stále více, pouze to nikomu z lidí okolo něho nedošlo, dokud nebylo téměř pozdě. Troufám si říci, že u toho veterináře nebylo za pět minut dvanáct, ale že ta dvanáctá již odbíjela a málem jsme o něj přišli.
Příběh vyprávím hlavně proto, že určitě nejsme jediní, komu se něco podobného může přihodit, ani mým rodičům se zpočátku nechtělo zbytečně chodit k veterináři, všichni si mysleli, že to přejde samo, koneckonců Micánek se již vícekrát vrátil domů pokousaný a až do tohoto momentu z toho nebyly nikdy problémy. Již nikdy se nedozvíme, co se stalo.
Napadlo nás, že ho mohl někdo postřelit, žádný brok se ale nenašel, pokud ovšem není zapouzdřený někde hluboko v mase, což se mi ale vzhledem k množství hnisu nezdá pravděpodobné, mohl ho někdo praštit latí s rezavým hřebíkem, mohla ho pokousat kuna, nevíme, hádáme...

Micánkova rekonvalescence

Micánek u veterináře dostal antibiotika, která musel pravidelně užívat. Kůže na postiženém stehně mu odumřela a odpadla, takže na ploše asi 5 x 5 cm mu zcela chyběla a bylo vidět jen červené maso.

Na rozdíl od paní Kubové všichni byli v takovém šoku, že to nikoho nenapadlo to vyfotografovat. Micánek zalezl pod postel do nejzažšího kouta a nevylézal. Maminka ho ošetřovala, jak se dalo, nejhorší bylo ho vždy zpod postele vytáhnout, zoufale bručel bolestí.
Vydezinfikovat a vyčistit ránu bylo téměř nemožné, protože se kocour usilovně bránil, nakonec se ale vždy nějak podařilo, antibiotika nakonec celkem polykal, protože přišel na to, že když to vyplivne, o to déle ho ti jeho lidé drží a cpou mu něco do krku.
Micánek ale tím, že s námi žije odjakživa, je veliký mazel, a ani v této situaci, kdy ošetření mu jistě působilo i bolest, na rodiče nikdy nepoužil ani zuby ani drápy, pouze se kroutil a vzpíral ve snaze utéci.
Micánek spící ma ustlané posteli (8 kB)
Maminka byla velmi nervózní z toho, že se Micánek vůbec nevyprazdňoval. Kočkolit, který měl k dispozici v pokoji, kde byl zalezlý, zůstal nedotčený, tak se ho pokusila venčit venku. Aby jí neutekl, přivázala ho za obojek (protiklíšťový, jiný nemáme, protože kočky chodí volně) provázkem, když ani v její přítomnosti kocour neudělal nic, zkusila ho přivázat na dlouhý provaz a nechat ho samotného v naději, že udělá hromádku, a že se vymočí, jenomže on z toho byl celý nešťastný, asi vůbec nechápal, proč je tak omezen a kam se ta, co ho přivázala, ztratila.
Takže se jednoduše z obojku vyvlékl a utekl do kůlny, což je jedno z jeho oblíbených útočišť. Co ale dělat s kocourem, který uteče, když musí brát antibiotika? Obětavý tatínek vlezl do harampádí, které v kůlně máme, Micánek ale opět nereagoval na volání (přičemž na otcovo zavolání obvykle velmi rychle přijde, i když má jinou zábavu), a tak tatínek lezl stále hlouběji a hlouběji, když byl již na dosah kocourovi, opět se dostal do situace, že nemohl ani dopředu, ani zpátky.
No... nevím přesně jak, ale nakonec to dobře dopadlo, Micánka chytili, takže svou dávku antibiotik dostal, a tatínkovi se také nakonec podařilo z kůlny dostat. Přijela jsem za rodiči následující sobotu, mezitím jsem utratila spoustu peněz za meziměstské telefony, abych se dozvěděla jak je Micánkovi.
Ta sobota byl šťastný den, protože to Micánek poprvé sám vylezl ze své skrýše a začal se opět zajímat o půdu, o to, co se děje venku.
Jen ta rána na stehně byla hrozná. Kdo to neviděl, si to asi těžko představí, prostě na určitém místě končila kůže a začínala velká červená díra. Nevěřila jsem, že by na tom místě ještě někdy mohl mít normální kůži a srst. Zřejmě tomu nevěřil ani veterinář, protože, když mu ho rodiče po několika dnech přinesli na kontrolu a hlavně na injekci proti tetanu řekl, že to bude trvat asi šest týdnů, než mu poraněné místo zgranuluje a překryje se jizvou.
Příroda je ale silná, i když se jí někdy musí pomoci. Micánkovi postupně začala od staré kůže na okraji rány na jednom místě přirůstat postupně nová směrem ke středu poranění a dále směrem k opačnému okraji rány a vytvářet lalok, který se stále zvětšoval, až se nakonec asi za dva týdny potkal s kůží na ostatních okrajích rány, to je něco neuvěřitelného.
Když jsem Micánka viděla naposledy, rána již byla zcela překryta novou kůží, pouze na místech srůstu s další kůží zbyl strup ve tvaru U, který již brzy odpadne. Co je ale fascinující, díky tomu se mu tvoří nová srst, až vyroste, po tak hrozném zranění zřejmě nezbude téměř nic.
Takže nakonec, alespoň v tomto případě všechno dobře dopadlo, a my máme o jedno poučení navíc. Snad už nás příště napadne neotálet tolik s návštěvou u veterináře a raději přijít zbytečně, než příliš pozdě. Je to složité, někdy to člověku prostě nedojde, i když se jinak o zvíře stará pečlivě.

Gabriela Mühlbachová          

P.S.: V dnešních PET Vám Lenka Prokešová prozradí, jak kocour Kiki spolupracuje s fenkou Vranou...

Ztratil se rezavě plavý kocourek
Dne 24. listopadu 2000 se ve Valtířové (obec u Ústí nad Labem) ztratil osmiměsíční evropský kocourek jmenem Ringo. Je rezavě plavý kocourek s bilým límcem, náprsenkou a packami. Je krátkosrstý, ale srst ma hustou a jemnou. Protože jsme ho naštěstí nenašli přejetého, je pořád naděje, že ho někdo odvezl. Je hodně mazlivý. Za jakoukoli zprávu děkuji.
Olivová, tel.: 047/51 45 203
e-MAIL: Olivova@pf.ujep.cz
Na Praze 6 se našla kočička
Dnes 26.11.2000 v 18:00 jsem nasla ve Šlikove ulici na Praze 6 malou černou kočičku s hnědým žíháním a bílým bryndáčkem s nádechem hnědé pod krkem. Moc na ulici naříkala a evidentně je zvyklá na lidi. Je jí cca 4-5 měsíců, je velice přítulná a hravá. Doufám, že se ztratila, nikoliv že by tak báječnou kočičku někdo na ulici vyhodil...
Vzala jsem ji domů, nakrmila ji, prohlídla ji (dle vnějších znaků je v pořádku - nechala si vytáhnout dvě kléšťata), v pondělí se ohlasím na veterine, nechám jí prohlídnout a přeočkovat. Nicméně, již dvě kočičky mám a ona je dost uzurpuje, navíc dle dohody s majitelem bytu ve kterém bydlím, jsou dvě kočičky konečným povoleným stavem zvířat zde přítomných.
Nemohu si ho tedy nechat. Pokud se mi ji nepodaří vrátit původním majitelům ani udat náhradním majitelům, budu ji muset bohužel odložit do útulku a byla bych opravdu nerada aby takto skončila.
Prosim pomozte.
Simona Brabcova
Dvě koťata do dobrých rukou
Je pro ně vhodné umístění někde, kde budou mít výběh a možnost lovit hlodavce. Jedno je kocourek - rezatě moratý s bílou náprsenkou a “bílými bačkorkami” a druhé kočička s normálním barevně obvyklým šedo černým moratým vzorkem, ve kterém ale tu a tam probleskne třetí-rezatá barva, a má též bílou náprsenku a “bílé bačkorky”. Více se můžete dozvědět v mém příspěvku do Dumky. Případní zájemci o Divoščina koťata, pište prosím Dumce.
Miloš Návesník
Ztracený černý kocourek v Praze 4?
V Praze 4 na Hájích bydlí od minulého týdne v křoví před našim domem černý kocourek, evidentně dobře živený s krásnou srstí. Zdá se, že se ztratil a v panelákové džungli netrefí domů. Má rád lidi, je důvěřivý, lísá se, ale do domu nejde. Hledáte-li ho či znáte majitele, ozvěte se na helena@cz.ibm.com nebo tel. 7213 1482 (zaměstnání), 7916 982 večer, víkendy.
Prosba o radu
Mám prosbu ke Dumčiným dopisovatelům. Potřebuji radu, jak vypudit z bytu blechy. S mým kocourem Koťasem (vulgo Rudou Nerudou) jsme byli půl roku "na návštěvě" u mé maminky a kocourovi se podařilo chytit v paneláku blechy, kterými zamořil celý byt. Teď jsme už zpátky doma, kocour dostal obojek a blech se zbavil, můj byt se mu naštěstí zamořit nepodařilo, ale maminka pořád není schopná blechy zlikvidovat.
Celý byt jsme vysály a vystříkaly Raidem a Difusilem (dokonce jsme rozebraly i postele), ale každý den se někde objeví nový záškodník. Jestli má někdo ze čtenářů Dumky návod, jak tu havěť zničit, budu mu moc vděčná.
Nabídka strašilek
Znovu nabízím strašilky, tentokrát ve stavu vajec. Kdo by měl zájem si je sám vylíhnout? Více se o strašilkách dozvíte ze článků, uveřejněných vloni - Pakobylky a strašilka a Jak se žije... strašilce a pakobylkám. Oba články jsou od Renaty Žaludové.
Mám moc velikou prosbu
Jsem z Brna, mám docela prostorný byt a rád bych si tam pořídil kočku. Takovýho mazla mazlivýho, ale má to jeden háček. Mám doma několikero zvířat, jako jsou mloci, rybičky, pakobylky a strašilky (několik druhů - rád s někym vyměním, pokud máte něco jiného) a taky pár ptáčků. No a ta kočka by musela být na takové věci flegmatik bez zájmu... Nesměla by mít tendence lovit. Slyšel jsem, že takové jsou angorské či perské kočky...
Poradíte mi někdo, prosím ?
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.
Našel se Mourovatý kocourek
Se zpožděním cca 3 měsíců, kdy byl kocourek před našim domem (Vajdova ul. v Praze) nalezen, resp. se tam nastěhoval, oznamujeme, že by se mohlo jednat o kocourka, kterého hledali formou létáčku na zastávce tramvaje č. 11 ve Strašnicích. Mourovatý je a na jméno "Honzíku" se dívá dost vykuleně!
Kocour je pěkný, má neobvykle silný hlas, a je i hezky zbarvený (žihaný mourek, asi kolem 1-1,5 roční), i když naše "péče" co se týče stravy je dostatečná, (krmí ho několik nájemníků), bohužel mu nemůžeme poskytnout klidnější místo, všichni máme již nějaké to zvěřstvo doma (já např. kočičí tým 2 holky + 1 kocoura).
Kontakt pro dotaz na nalezenečka je tel. 02/24412027
nebo mail irena.vitaskova@cnb.cz
Ztratila se černá kočička
(umístěná z jarní výstavy PSOZ) slyšící na jméno TERINKA, a to z adresy: Tryskovická 5, Praha 9, majitelka pí Pavla Motyčková, tel. 0602 54 72 64.
Kočka je dle informace kastrovaná, má v boltci levého ucha cvik (vykrojení) - označení kastrovaných koček, je velmi plachá.
Ztratila se cca před 15.9.2000 - po přestěhování majitelky na uvedenou adresu. Prvních deset dní se na novém místě chovala dobře, dokonce odháněla ze zahrady cizí kočky.
Prosíme každého, kdo by mohl podat nějakou informaci, aby se přihlásil, už s ohledem na nekonečnou práci pracovnic Pražského spolku ochránců zvířat.
Mourovatá koťátka
Jsme dvě krásná mourovatá koťátka. Hledáme hodného člověka, který by se s láskou o nás postaral (i jednotlivě). K odběru ihned.
Kontakt   Tara: 0603-993-074,
Pavel: 0608-909-089
Ztratil se bílošedý perský kocourek
Na sloupu u zastávky před našim ústavem (Brno - Žabovresky - sídliště u Královopolské ulice) se objevil následující inzerát:
V Brně se ztratil bílošedý perský kocourek. Nalezci odměna! Kainarova 72, tel. Brno 757131.
Jiste o něho pláčí, a jestli chcete udělat dobrý skutek a dát to do Dumky, bylo by to fajn, i kdyz ty lidi vubec neznam...
Renata
Matýsek sedící (3 kB) Matýsek ležící (3 kB)
Ztratil se zrzavý kocourek
Ve stredu 21.6. se v lokalite Prahy 8 - Kobylis (konkretne bydlime Brezineveska 12) ztratil zrzavy kocourek. Matýsek je tri roky stary (23.6. jsme slavili treti narozeniny nasich kocicek, buhuzel uz bez Matyska) zrzavy mourek, zeleno zlute oci, kastrovany, velice dobre ziveny - mel skoro 8 kg.
Jelikoz mame baracek, byl zvykly chodit ven, ale skoro tyden se neukazat to nikdy neudelal! Se svou sestrou Anickou meli sve teritorium na nasi a sousedovic zahradce a dal se jit neodvazili. Byl moc hodny az hloupy a tak mame podezreni, ze ho asi nekdo odnesl.
Kontaktovala jsem vsechny veterinrni stanice, utulky, atd. nic platne. Moc dekuji za pomoc a prosim o zaslani jakekoli informace o Matyskovi.
Marcela, e-mail: marcela.matouskova@mccann.cz
telefon: 0604/51 51 01
Hledá se kocourek !!!
Dne 8.června se v Brně na Kraví hoře (Masarykova čtvrť, Žabovřesky) ztratil roční hnědomourovaný, velmi přítulný kastrovaný kocourek. Případnou zprávu o něm prosím podejte na telefonní číslo 05/43249953, nebo e-mail renatazal@atlas.cz
Prosba
Ráda bych našla hodné lidi kteří by si vzali dvě dvouměsíční zdravá koťata nebo asi desetiměsíčního černobílého kocourka s delší srstí - více viz čtvrteční Dumka.
Pokud by se někdo hodný našel, zatelefonujte mi kdykoliv domů na tel. číslo (02) 35353561 a já vám zařídím ostatní.

Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se specielně vážení a měření najdete 22.listopadu, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
 
  
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci